Interview

Interview v návaznosti na vystoupení Dr. Daniel Wallerstorfera v pořadu „NACHTCAFE“ televizní stanice SWR na téma: „Jste to, co jíte“ (18. 11. 2016)



Pane doktore Wallerstorfere, ve vysílání jste mluvil o oboru nutrigenetika. Co si pod tím můžeme představit?

„Nutrigenetika je nauka o tom, jak geny interagují s určitými složkami potravin. Každý člověk je díky svým genům jedinečný a také jinak reaguje na některé potraviny. Toto mladé odvětví výzkumu se nazývá nutrigenetika a slibuje možnost rozpoznat na základě genů, které potraviny tělo snáší, a které ne.“


Ve vysílání byla nutrigenetika představena jako hudba budoucnosti. Jak to bude v budoucnosti vypadat?

„Tady musím bohužel její auru trochu zničit. Zní to jako science fiction a technologie budoucnosti, ale nutrigenetika je už dnes všudypřítomnou součástí našeho každodenního života. Už v 60. letech se v Německu začalo s nutrigenetickým testováním každého dítěte hned po narození. A sice na onemocnění fenylketonurie. Jedná se o vrozené genetické onemocnění, při němž v důsledku genetické vady tělo není schopno odbourávat určitou složku potravin (aminokyselinu fenylanin). Pokud onemocnění není rozpoznáno správně a není odpovídajícím způsobem upraveno stravování, rozvine se tělesné a mentální postižení. Proto je již 50 let každé dítě testováno na přítomnost tohoto onemocnění, aby bylo možné ihned zasáhnout.

Mluvilo se ale také o nesnášenlivosti laktózy. To je genetické onemocnění. Kdo se v souvislosti s příznaky stravuje bezlaktózově, stravuje se podle svých genů. V Německu je takových lidí 18 milionů.

Také nesnášenlivost lepku je genetické onemocnění. Může se objevit pouze tehdy, když v sobě má člověk určité geny. Pokud tyto geny nemá, blíží se pravděpodobnost rozvoje nesnášenlivosti lepku nule.

Nutrigenetické stravování, tedy stravování podle individuálních genů, je tedy již dlouho součástí našeho života, a tedy žádnou hudbou budoucnosti.“

Máte v sobě geny pro nesnášenlivost lepku?

„Ne, a proto se u mě během života nerozvine. Jsem také bezpříznakovým nositelem genů nesnášenlivosti laktózy. Celý život tak budu moci pít mléko, ale moje děti ode mě mohou onemocnění zdědit.“

Ve vysílání jste říkal, že jste se již sám nechal testovat. Jaké informace jste se dozvěděl?

„Byla jich spousta. Zaprvé teď vím, že moje detoxikační enzymy fáze 1 nefungují správně. Tyto geny jsou odpovědné za odbourávání všeho, co je spálené - tedy látek vyvolávajících rakovinu. Kdybych byl kuřák (což nejsem), měl bych 3,4krát vyšší riziko rakoviny plic než mnoho dalších lidí.

Také moje geny pro detoxikaci fáze dvě nefungují správně. Tyto geny jsou odpovědné za detoxikaci od těžkých kovů, jako je kadmium, olovo a rtuť, ale také od herbicidů a pesticidů, tedy všeho, co se stříká na plodiny, aby se z nich odstranili škůdci. To znamená, že bych měl omezit příjem potravin zatížených těžkými kovy, jako jsou velké mořské ryby a mušle, a přijímat hodně minerálů vázajících těžké kovy, jako je vápník, zinek a selen. Vzhledem k tomu, že moje tělo není schopno správně odbourat prostředky proti plevelu a hmyzu, měl bych jíst biopotraviny.

V důsledku genů mám špatnou hladinu cholesterolu. V normálním případě by se doporučovaly kapsle s omega-3 (rybím tukem), ale u mě je v důsledku genů jejich účinek opačný. Moje hodnoty cholesterolu by to naopak ještě zhoršilo. Místo nich užívám fytosteroly. Jak jsem již ve vysílání zmínil, mám v souvislosti s geny 3,2krát vyšší riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vedle dalších preventivních opatření je i tady možné preventivně působit stravou. Studie prokázaly, že potraviny bohaté na antioxidanty mohou pravděpodobnost výskytu onemocnění výrazně snížit. Především 2-5 šálků kávy denně snižuje riziko přibližně o 60 %.“

Káva má ale také odvrácené stránky?

„Ano, káva je výborný příklad potraviny, na niž lidé reagují velmi různě. Na jednu stranu je káva jednou z nejzdravějších potravin, které známe. Žádná jiná potravina nemá tak vysokou koncentraci antioxidantů a dalších zdravých látek. Káva však obsahuje také potenciálně škodlivý kofein. Kofein může zvyšovat riziko různých onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a osteoporóza. Lidé v sobě mají specifický gen, CYP1A2, jehož úkolem je kofein rozpoznat a odbourat. Asi 52 % Němců má funkční verzi tohoto genu, a jsou tak schopni škodlivý kofein rychle odbourat. Ze studií například víme, že u žen, které pijí denně 2-5 šálků kávy, se rakovina prsu objeví v průměru o sedm let později než u žen, které kávu nepijí. Káva zde také představuje výrazný ochranný faktor před vznikem rakoviny prsu. Tento účinek však byl patrný pouze u žen, které měly funkční verzi genu odbourávajícího kofein. Pokud tento gen nefungoval správně, nemělo pití kávy na rozvoj rakoviny prsu vliv. Ochranný účinek kávy se tedy může dostavit pouze tehdy, když je tělo schopno odbourávat škodlivý kofein. Teď se nabízí otázka: lze pití kávy doporučit? Pro 52 % lidí s fungujícím genem je odpověď jednoznačně ano. Pro 48 % osob s omezenou funkcí genu se pitím kávy zvyšuje riziko kardiovaskulárních a dalších onemocnění. Takže spíše ne. Proto neexistuje jednoznačné doporučení platné pro všechny.“


Ve vysílání jste mluvil také o histaminové intoleranci.

„Histaminová intolerance je v zásadě porucha odbourávání histaminu. Tato látka je obsažena v mnoha potravinách a bohužel si evoluce myslela, že bude dobrý nápad použít histamin v těle jako signální látku pro zánětlivé reakce. Náš imunitní systém proto používá histamin, který samo produkuje, pro vyvolávání zánětů. Protože zde dochází k mylným signálům, musí tedy tělo odbourat histamin obsažený v potravinách dříve, než se v těle vstřebá. Pro to existují dva speciální ochranné mechanismy. První ochranný mechanismus zaručuje gen DAO. Produkuje enzym odbourávající histamin, který je vstřikován do střeva, kde větší část histaminu zneškodní. Pokud se však histamin dostane do těla, je zde gen HNMT, který histamin rozpozná a odbourá. Dnes již víme, že některé genetické variace nebo vady v genu DAO vedou buď k příliš nízké produkci tohoto enzymu, nebo k produkci vadných enzymů. Víme, že přibližně 50 % osob s intolerancí histaminu má nízkou hladinu DAO. Takové genetické variace představují proto výrazný rizikový faktor, ale genetika zde není jediným faktorem. Naše laboratoř sama zkoumá, zda mohou histaminovou intoleranci vyvolat i případné genetické variace v druhém genu (HNMT).“

Ve vysílání říkal jeden host, že by si nenechal provést genetický test.

„To ho musím bohužel zklamat. Svoji první nutrigenetickou analýzu na onemocnění PKU již absolvoval krátce po narození. Také jeho děti byly nutrigeneticky testování, aniž by ho někdo žádal o svolení. Již celá desetiletí se jedná o standardní postup, který pomáhá zabránit tělesnému a mentálnímu postižení pomocí upraveného stravování. Každý z hostů, až na pana Schuhbecka, absolvoval svoji první nutrigenetickou analýzu již krátce po narození.

Většina kritiků neví, co všechno je ve skutečnosti nutrigenetická výživa. Domnívají se, že je jedná o obsáhlou genetickou analýzu, která přináší extrémně podrobné informace o některých živinách, kterou si budeme moci nechat provést možná za 20 let. Nevědí, že nejčastější nesnášenlivosti potravin, jako je nesnášenlivost laktózy nebo lepku, spadají právě do této kategorie.

S přístupem: „Nechci to vědět“ se setkáváme především u zdravých lidí. Osoba, která nevědomky trpí nesnášenlivostí lepku a jako většina postižených žije bez správné diagnózy, by chtěla obvykle o příčině vědět co nejvíce.“

Slyšeli jsme také, že na toto téma nebylo provedeno dost studií.

„Argument: „Je ještě příliš brzy a neexistuje dost studií“ je starý jako doba, v níž toto ještě skutečně platilo. To byl stav vědění někdy kolem let 1995-2000. V roce 2001 jsme my, čímž myslím vědci, ukončili projekt Human Genome. To znamená, že jsme poprvé přečetli a zveřejnili celý genetický kód člověka. To otevřelo dveře neuvěřitelnému množství vědy v oblasti genetiky a vzniklo zcela nové výzkumné odvětví, nutrigenetika. O dva roky později jsme již objevili genetickou příčinu nesnášenlivosti laktózy a krátce poté následoval objev genetické příčiny nesnášenlivosti lepku.

Dnes se obor nutrigenetika vyučuje na každé významné univerzitě (Harvard, Toronto, Kalifornie, Manchester) a také na velkých německých univerzitách. Počet publikací o genetických variacích přitom exponenciálně roste. Dnes máme v databázi již více než 300 000 publikací, které zkoumaly účinky často se vyskytujících genetických vad. Již známe zdravotní působení více než 80 000 různých genetických variací a například pokud jde o genetickou variaci genu COMT, bylo provedeno již více než 300 studií. Jen pro srovnání: ve zdravotní genetice platí, že pokud byly provedeny 3 velké studie, které zkoumaly a prokázaly totéž, je skutečnost vědecky podložena. U genu COMT jich máme přes 300. Doba, kdy bylo možné tvrdit, že nemáme dostatek studií, je již dávno pryč. Víme už o genetice všechno? Zdaleka ne. Ale o spoustě věcí toho víme již hodně.“

Proč jsou tedy stále ještě lidé, kteří tvrdí, že vědeckých studií je málo?

„Myslím, že to co má co dělat s rychlým rozvojem odvětví. Asi si říkají: Kdo byl před rokem 2000 na univerzitě, ještě se o tomto odvětví prakticky nic neučil. Kdo nezůstane u míče, ztrácí rychle přehled o tom, kde se věda právě v tu chvíli nachází. Jsem si jist, že tito lidé nevědí, že o některých genetických variacích již existuje více než 300 studií.“

Nutrigenetika je tedy již skutečností. Co dalšího přinese budoucnost?

„Jednak je dnes již možné mnohem víc než to, co se skutečně využívá. Nejobsáhlejší nutrigenetické programy analyzují již více než 50 genů a přinášejí velmi přesná výživová doporučení. Jednak si myslím, že počet genů, které mají vliv na to, jak reagujeme na určité potraviny, bude neustále narůstat. Naše výpovědi tak budou stále lepší a přesnější. V tuto chvíli zažíváme v oblasti preventivní genetiky a nutrigenetiky mimořádný růst. V samotné naší laboratoři (po celém světě jich je více než 1000) bylo provedeno již 200 000 takových analýz, a trend stále stoupá. Samozřejmě neplatí, že by nutrigenetiku používala již každá lékařská praxe a každý výživový poradce - ale ti pokrokoví se na nás již obracejí.

Myslím si a doufám, že se objeví pojištění, které převezme náklady na genetickou analýzu a prevenci. V tuto chvíli se jedná o soukromou službu, ale tyto technologie by měly být dostupné pro každého, aby si všichni mohli uchovat dobrý zdravotní stav. Myslím si, že za 20 let budeme moci analyzovat celý genom každého dítěte hned po narození na náklady státu. Naše laboratoř již dokáže ihned po narození rozpoznat 111 různých onemocnění, ale potenciál je ještě mnohem větší. Již v okamžiku narození je jasné, které potraviny jsou pro děti vhodné. Díky tomu mají rodiče možnost k nim děti vést, protože: „Maminčin koláč chutná vždycky nejlíp!“